Skořice: zdraví prospěšné koření

K adventnímu období a Vánocům nepatří jen vánoční vůně, ale také vánoční koření. V tomto článku se proto podíváme na jedno z nejoblíbenějších - na skořici. Skořice není jen aromatická, ale je i zdraví prospěšná.

Není skořice jako skořice

Historie skořice se píše již 4 tisíce let. Poprvé se začala používat pravděpodobně v Číně, ale zmínky byly i v Egyptě a později v Řecku, kde se skořicí dochucovalo víno. Skořice byla také oblíbeným darem pro různá božstva, a to proto, že byla velmi vzácná.

A co je vlastně skořice? Skořice je aromatická kůra stálezelených tropických stromů – skořicovníků. Tato kůra se pak balí do svitků, které se prodávají a jsou nám dobře známy. Případně se kůra drtí.

Důležité je zmínit, že skořice existují dva druhy. Skořice ceylonská (tzv. pravá) a skořice čínská (Cassia). Do Evropy se prve dostala kůra skořicovníku čínského, až v 16. století k nám dorazil skořicovník ceylonský. Na první pohled se může zdát, že mezi nimi není rozdíl, ale nenechme se zmýlit.

Skořicovník ceylonský má světlejší kůru. Sbírá se tenoučká vrstva vnitřní kůry. Plátky se skládají na sebe a až ty tvoří smotek pravé skořice, která je velmi aromatická. Jednotlivé vrstvičky od sebe lze oddělit. Původ je ze Srí Lanky neboli ostrova Ceylon, odkud pochází i název. Uvádí se, že úplně nejlepší skořice pochází z osmiletých keřů. Naproti tomu skořice čínská je tmavě hnědé barvy a sbírá se svrchní kůra. Původně pochází z Barmy. Skořicovník čínský produkuje též plody, které jsou usušené známé jako kassiové květy a využívají se též jako koření.

Užití v kuchyni 

Použití skořice je asi všem jasné. Skořice se přidává do pečení štrúdlů, skořicových šneků, koláčů, svařeného vína a punče, dává se do perníčků. Není nic lepšího než skořice na lívancích či krupicové kaši. Méně známé může být použití do základu rajské omáčky či při zavařování ovoce. Hojně je užívána do masitých směsí ve španělské, arabské a asijské kuchyni.

Zdraví prospěšná

Skořice nabízí celou řadu zdraví prospěšných přírodních látek. Nejvýznamnější z nich je silice, která obsahuje cinnamaldehyd. Ve skořici najdeme i bílkoviny, sacharidy, vlákninu, vápník, železo, hořčík, fosfor, mangan, draslík, měď, zinek, sodík, selen, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy C, E, K, lutein. Překvapit nás může obsah betakarotenu či kyseliny listové. Právě cinamaldehyd je odpovědný za většinu tradičního využití skořicovníku čínského a za typickou pálivou chuť skořice. Napomáhá u léčby zánětů, při léčbě zažívacích obtíží. Pomáhá nám rychleji strávit sacharidy. Pokud užíváte inzulin, konzultujte vyšší užívání skořice s lékařem.

Skořice se dá využít i na koupele a na obklady - zahřívá tělo a zmírňuje zánětlivá onemocnění, což se dobře využívá v případě revmatismu, napomáhá proti bolesti svalů a kloubů. Skořici můžeme i inhalovat. I samotná vůně totiž dokáže zvýšit aktivitu mozku a zlepšit pozornost.

Naše tipy

• Velmi jednouchá je výroba domácího skořicového cukru. Stačí mletá skořice, cukr a uzavíratelná vlhkuodolná nádoba a je to! Na 90 gramů cukru dáme 10 gramů skořice.
• Skořici je vhodné skladovat ve skleněné uzavíratelné nádobě, aby si zachovala svoji nezaměnitelnou vůni. Skladování je lepší na tmavém místě s pokojovou teplotou.
• Účinek skořice je posílen účinkem medu, je velmi vhodné tyto dvě suroviny spokojit. Lze konzumovat při nachlazení, nebo využít například jako masku proti akné.
• Můžete si udělat výlet do Plzeňského kraje – do obce Skořice, poblíž které se nachází například rozhledna Na Kotli nebo rozhledna Šťastná věž.