Sléz maurský list řezaný

SLÉZ MAURSKÝ (Malva mauritiana), slov. Slez maurský

DOBA SKLIZNĚ: červenec – říjen

Popis

Jednoletá až dvouletá rostlina, s jemně plstnatou lodyhou, dosahující výšky i přes 2 m. Listy má 5 až 7 laločné s dlouhými řapíky. Květy umístěné v úžlabí listů jsou po 2 až po 6, se sytě růžovou až fialovou korunou a s výrazným žilkováním. Sléz maurský kvete od června do září. Poltivé plody se ve zralosti rozpadají na jednosemenné díly.

Použití 

List i květ se používá při bolestivých zánětech dutiny ústní, horních cest dýchacích, hlavně při suchém kašli. Užívá se také při zánětech žaludku a střev.

Pěstování

Podnebí a půda: slézu maurskému vyhovují půdy středně těžké, hlinité až hlinitopísčité, bohaté na živiny a spodní vláhu. Pro pěstování se doporučují slunné polohy, chráněné před větrem – ten by mohl vysoké rostliny polámat. Jako předplodiny jsou nejvhodnější luskoviny, zelenina nebo okopaniny. Na podzim se provádí hluboká orba a na jaře se přihnojuje průmyslovými hnojivy – 2 kg superfosfátu, 2 kg 40 % draselné soli a 1,5 kg síranu amonného na 1 ar.

Způsob pěstování: sléz se pěstuje jako jednoletá rostlina a to dvojím způsobem – buď přímým jarním výsevem nebo z předpěstovaných sazenic. Nejvýhodnější doba pro výsev slézu je březen nebo duben. Vysévat můžeme buď do hnízd nebo do řádků. Jedna z výhod výsevu do hnízd je malá spotřeba osiva (15 g na 1ar). Dále nám tím odpadá pozdější jednocení v řádcích. Do jednotlivých hnízd dáváme 3 – 5 semen max. 2 cm hluboko. Po vyklíčení slabší rostliny odstraníme a ponecháme jen jednu nejsilnější. Aby sléz bylo možno dobře sklízet, doporučuje se spon 60 x 60 cm. Většinou rostliny vzchází během 3 týdnů. V případě, že vyséváme do řádků, počítáme s vyšší spotřebou osiva a to asi 100 – 120 g na 1 ar. Vzdálenost řádků, do kterých vyséváme sléz je 60 cm. Jakmile rostlině narostou 4 pravé listy (většinou v dubnu), musíme porost vyjednotit na vzdálenost 50 – 60 cm. Vyjednocené silnější rostliny můžeme použít k rozšíření porostu. Pokud zakládáme porost z předpěstovaných sazenic, bývá spotřeba osiva nižší: 10 – 15g na 1ar. Osivo vyséváme do truhlíků nebo do bedniček a po vzejití přepichujeme do pařeniště do sponu 5 x 5 cm. Na produkční pozemek vysazujeme sazenice v době, kdy mají 4 – 6 pravých listů. Sázíme vždy do vlhké půdy, nejlépe po dešti.

Sklizeň: Pokud pěstujeme sléz pro list, první sklizeň provádíme před rozkvětem a další v době, kdy rostlina znovu obroste. Sklízíme jen listy zelené, nenapadené rzí a škůdci. Starší listy nesbíráme, protože během sušení žloutnou.

Sušení

List sušíme teplem přirozeným nebo umělým teplem do 40°C. Při sklizni listů závisí výnos na pravidelném sběru a na počasí. V příznivém roce lze sklidit až 10 kg listů z 1 aru. Při sběru květů i listů z jednoho porostu bývají výnosy menší.

SESYCHACÍ POMĚR: list – 5:1

Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)