Mařinka nať řezaná

MAŘINKA VONNÁ, SVÍZEL VONNÝ (Asperula odorata, Galium odoratum), slov. Marinka voňavá

SBÍRÁME: nať
DOBA SBĚRU: květen – červen

Popis

Vytrvalá bylina, až 50 cm vysoká, s přímou, čtyřhrannou lodyhou a s listy v šesti až osmičetných přeslenech. Drobné květy s čtyřcípou korunou mají bílou barvu. Plodem jsou kulaté osténkaté dvounažky. Mařinka kvete od dubna do června.

Použití 

Uvolňuje bolesti žaludku, má diuretické účinky a prospívá osobám náchylným k tvorbě kamenů. Většinou se kombinuje s jinými drogami, je oblíbená vzhledem k její schopnosti aromatizovat jak čajovou směs, tak ale také například tabák či lihoviny.

Sběr

Výskyt: v listnatých lesích, zejména v bukových, v řídkých křovinách, na loukách
Způsob sběru: ke sklizni se nejlépe hodí srp nebo ostrý nůž. Pouhou rukou se vytrhá příliš mnoho rostlin i s kořeny, což není žádoucí. Nasbíraný materiál se snadno zapařuje, proto se nedoporučuje nať sbírat rovnou do pytle. Výhodné je mařinku sbírat do příručních košíků nebo kapsářů, z nichž ji vysypáváme na připravenou plachtu. Teprve po skončení sběru ji ukládáme do papírových pytlů. Pozor na záměnu mařinky se svízelem lesním (svízel lesní má oblé lodyhy a nevoní, zatímco rozemnutá nať mařinky příjemně voní po kumarinu, má tmavší listy a drobnější kvítky).

Sušení

Mařinkovou nať sušíme rychle na dobře větraném místě nebo teplem umělým do 35°C. Během sušení opatrně obracíme, listy se drobí a snadno opadávají. Je třeba počítat s tím, že mařinka intenzivně voní a proto je lepší ji sušit odděleně od ostatních rostlin. Po dosušení zůstává nať tmavozelená. Balíme ji do papírových obalů.

SESYCHACÍ POMĚR: 6:1

Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)