Třezalka tečkovaná - královna svatojánské noci

Zatímco v našem kalendáři mají největší význam dny, jako je Štědrý den, případně den, kdy nám začíná dovolená, v kalendářích našich předků byla bez pochyby jednou z nejvýznamnějších noc z 23. na 24. června. Tato noc je známá jako svatojánská a podle dávné mytologie přináší čas letního slunovratu nebývale silnou magii, která se ze země přenáší do bylin, čímž natolik posiluje jejich vlastnosti, že se stávají kouzelné.

Předci věřili, že takové byliny jsou schopné léčit nemoci, zahánět zlé síly nebo zkrátka jen přinášet štěstí. Ti nejpilnější sběrači domů nosili celé kytice nejrůznějších bylin, mezi kterými nechyběl například pelyněk černobýl, chrpa, mateřídouška, devětsil, dobromysl, heřmánek, řebříček, šípková růže a zvonky. Vůbec nejdůležitější místo ovšem měla Jana, dnes známá jako třezalka tečkovaná.

Jmen, které naši předci této neuvěřitelné bylině dali, je mnoho. Díky obsahu červeného barviva v listech, které způsobuje ono charakteristické tečkování, ji můžete nalézt také pod jménem krevníček, krevník, krev sv. Jana, ale také pod jmény, jako je čarovník, děravec či svatojánská bylina.

Blahodárné účinky

Důvodů, proč se tato bylinka těšila a stále těší tak velké oblibě, je mnoho. Jedná se například o její sedativní účinky, dá se o ní mluvit jako o přírodním antidepresivu, které je vhodné podávat v kombinaci s dalšími bylinkami s blahodárnými účinky. Mezi ně patří například meduňka či dobromysl.

Rozházené nervy však nejsou tím jediným, co je třezalka schopna napravovat. Blahodárné účinky se vztahují také na krev, kterou pročišťuje, stejně jako trávicí systém. Hojně se využívá při onemocnění ledvin a také při problémech s vyměšováním. Olej z ní získávaný se hodí při vnější léčbě popálenin, na ekzémy, ale také na zanícené, unavené či zatuhlé svalstvo.

Pokud se rozhodnete, že si tuto tajemnou bylinku také během svatojánské noci nasbíráte, sbírejte pouze květy a kvetoucí nať. Sesbírané byliny svažte do kytice a nechte je sušit ve stínu, nevystavujte je přímému slunci. Rostliny se vysušují poměrně rychle, pokud však tento proces zbytečně uspěcháte, květy zhnědnou. Z nasušených květů se vyrábí olej, nať se používá na přípravu čajů a zklidňujících koupelí.

Mějte na paměti, že některé účinky této byliny mohou být skutečně velmi silné. Proto je dobré dávkovat třezalku s mírou a před užitím se poradit s lékařem. Třezalka totiž může měnit účinky některých léčiv využívaných při cukrovce, regulaci krevního tlaku či snižování hladiny cholesterolu a příliš si nerozumí ani s hormonální antikoncepcí.
Známé jsou též její fotosenzibilní účinky. Třezalka může způsobovat citlivost na sluneční záření a jsou dokonce známy případy, kdy předávkování třezalkou a následné vystavení UV záření skončilo smrtí. Proto s jejím užíváním buďte opatrní. 

Poznejte moc svatojánské noci

V dněních dnech již nemá svatojánská noc tak velkou tradici a je jen málo těch, kteří se skutečně vydávají v noci na jejich sběr. Pokud byste však chtěli tuto tradici oprášit, vězte, že nasbíraných bylin musí být devět a musí pocházet z devíti míst. Tato místa je dobré předem vytipovat, ať jdete najisto a neběháte celou noc po lukách.

Lesům se spíše vyhýbejte. Nejen, že se v nich může člověk snadno ztratit, ale také v nich příliš bylin nenajde. Roste zde jen kapradí, ale i k němu se vztahuje pověst, která praví, že na svatojánskou noc lze nalézt zlaté kapradí, které kvete jen o půlnoci. Takové kapradí by mělo zářit do tmy a mít výtrusy s kouzelnou mocí.

Doma nemusíte byliny jen sušit nebo si z nich připravovat tinktury. Mohou posloužit i na přípravu koupelí. Pokud si z nasbíraných bylin dívky uvijí věnec, který vloží pod polštář, měl by se jim zdát sen o jejich milém. A s dětmi můžete připravit tzv. svatojánské postýlky, tedy košíky vystlané bylinami, do kterých jim během noci sv. Jan uloží nějakou tu sladkou odměnu.