Rakytník: tajná zbraň bájného Pegase

O rakytníku se právem začíná v posledních letech více a více mluvit. Je plný vitaminů, hezky vypadá a má širokou škálu využití, ne nadarmo je tak přezdíván oranžový poklad.

Velikán mezi bylinkami 

Rakytník pochází z Asie. Porosty rakytníku se nachází v různých nadmořských výškách. Dle podmínek prostředí může jít o menší keř, ale i strom dorůstající výšky až 18 metrů. Největší část s původními divokými porosty rakytníku nalezneme v Číně. Po ústupu ledovce na euroasijské desce se rakytník dostal až do severních oblastí Evropy, do Norska a Švédska. Rakytníku se daří i na pobřeží Anglie a Francie a lemuje i některé řeky severní poloviny Evropy a Itálie.

V angličtině se setkáme s názvem seabuckthorn či jen seaberry, což lze přeložit jako mořská bobule. V České republice není žádné přirozené místo výskytu, ale uměle vysazeným rakytníkům se daří dobře. Většinou se vysazují jako okrasné dřeviny než jako užitkový keř. Rakytníku se lépe daří na místech s dostatkem světla. První rakytník se do Čech dostal kolem roku 1776.

Čingischánův trumf 

K rakytníku se váže i mnoho zajímavých legend. Ta nejstarší pochází z Řecka a praví, že rakytníkové listy i plody pojídal jako hlavní potravu bájný okřídlený kůň Pegas. Právě díky síle získané z bobulí mohl létat. O síle získané z rakytníku mluví i mongolská legenda. Ve 13. století mongolskému dobyvateli Čingischánovi, jeho mužům i koním dával rakytník neuvěřitelnou sílu a vytrvalost při dobývání světa. I latinský název Hippophaë rhamnoides L. vypovídá o spojitosti s koňmi. Hippos = kůň, phaes = lesk.

Premiant mezi léčivými rostlinami

Více než 200 účinných látek na lidské zdraví řadí rakytník mezi nejvýznamnější léčivé rostliny světa. Známý je svým obsahem vitaminu C, který je až 25 x vyšší než u citrusových plodů, více vitaminu C se u nás přirozeně vyskytuje jen v šípku.

Dalšími důležitými vitaminy, které nalezneme v rakytníku, jsou všechny vitaminy rozpustné v tucích – tedy A, D, E a K, doporučuje se tedy užívat i ve formě oleje. A proč je rakytník oranžový? Může se za to množství karotenoidů, tedy přírodních barviv, které jsou například hojně i v mrkvi. Mezi karotenoidy v rakytníku patří beta karoten a lykopen. Karotenoidy mají výrazné antioxidační účinky, v těle se přeměňují na vitamin A nebo retinol a přispívají tak k dobrému stavu kůže a sliznic.

Další, čím se rakytník může pyšnit je prvenství mezi plodovými rostlinami, co se obsahu vitaminu E týče. Vitamin E má mimo jiné blahodárný vliv na imunitní systém.

Zmínit můžeme i obsah kyseliny listové, která je důležitá zejména před otěhotněním a v těhotenství pro správný vývoj nervové soustavy miminka, obsah tříslovin, které napomáhají správné funkci žaludku a střev a nenasycené mastné kyseliny omega 3, 6 a 9, které chrání buňky před destrukcí a poškozením a snižují riziko mozkových cévních příhod a infarktu.

Praktická doporučení

Plody rakytníku začínají dozrávat v červenci, ale užívat ho můžeme po celý rok. Plody můžeme zamrazit, můžeme vyrobit šťávy, sirupy, likéry, olej, med. Připravit si čajovou směs.

Při rychlém zmražení na teplotu -18°C můžeme uchovat všechny cenné látky, hlavně vitamin C. Teprve po roce skladování se obsah vitaminu C sníží o polovinu. Čerstvá šťáva je nejúčinnější formou využití rakytníku. Je přirozeným koncentrátem vitaminů a dalších biologicky aktivních látek. Šťávu vždy skladujeme v temnu.

Recept na rakytníkovou šťávu  

Vylisovanou nedoslazenou šťávu zahřejeme na 70-80°C. Ještě za horka ji rozléváme do předehřátých lahví. Potom naplněné lahve vložíme do vodní lázně a při teplotě 80-85°C pasterizujeme půllitrové lahve 20 minut a litrové lahve po dobu 25 minut. Těsně uzavřeme. Skladujeme při teplotě do 15°C.

Rakytníkový med

• cca 200 bobulí rakytníku
• 1 citrón
• 1 kg cukru krystal (možno použit i třtinový)
• 1 litr vody
• drobné sítko a zavařovací sklenice s uzávěrem

Postup:
Bobule rakytníku nasypeme do 1 l vody, přidáme na menší dílky rozkrájený středně velký citrón i s kůrou. Směs 10 minut povaříme a pak ji necháme den odstát při pokojové teplotě. Poté šťávu scedíme a propasírujeme přes sítko a zahřejeme do mírného varu. Za neustálého míchání rozpouštíme ve šťávě cukr. Jakmile se cukr rozpustí, vaříme šťávu ještě 15-20 minut, šťáva musí natolik zhoustnout, že získá konzistenci medu. Hotový horký rakytníkový med plníme do menších sklenic s uzávěrem a necháme vychladnout dnem vzhůru. Med uchováváme v lednici a každý den užíváme jednu lžičku pro posílení imunity a prevenci proti nachlazením a virózám.

Další variantou na med je smíchání rakytníkové šťávy se včelím medem. Jeden díl šťávy na dva díly medu.