Puškvorec neloupaný kořen řez.

Puškvorec obecný - Acorus calamus

Lidové názvy: šišvorec, nejedlik, tatarská tráva, tatarák, akorum pravé, prskořen, prustvorec, brustrore, kalmus, kořen pišvorcový, pišišvor, piškvorec, proškorec, rotan, třtina vonná, slovensky Puškvorec obyčajný

Sbíráme: kořen

Doba sběru: březen-duben, září-listopad

Popis

Vytrvalá rostlina až 150 cm vysoká, se silně aromatickým dužnatým oddenkem až 3 cm tlustým a 50 cm dlouhým, s tlustými mečovitými, ve spodní části načervenalými listy. Z trojhranných stvolů vyrůstá šikmo odstálá květní palice složená z drobných žlutozelených květů. Kvete v červnu a červenci. U nas plody nevytváří, množí se pouze vegetativně.

Použití

Podporuje tráveni, užívá se při poruchách zažívacího ústrojí a při nechutenství. Zevně se používá na kloktání při zánětech mandlí, ale také jako koupel posilující nervovou soustavu.

Sběr

Výskyt: V rybnících, bažinách a tůních, při březích potoků, ve velkých příkopech.

Způsob sběru: Sběr kořene puškvorce je práce poměrně namáhavá, neboť se pracuje v bahně a ve vodě. Nejlépe se sbírá z okrajů vypuštěných rybníků. Pomocí háků a vidlic opatrně vytrháváme dvou- až tříleté rostliny, z kterých odřezáváme oddenky zbavené drobných kořínků. Odřezané krčky naházíme zpět do bahna, kde některé znovu zakoření. Opláchnutím ve vodě ještě kořeny na místě zbavíme bahna.

Sušení

Silnější kořeny podélně rozřezáváme, dlouhé kořeny řežeme příčně na 20-30 cm kusy. Nožem odstraníme drobné kořínky. Potom necháme zavadnout a sušíme opatrně umělým teplem nepřevyšujícím 35 °C. Bylinu sušíme vždy odděleně, protože je velmi aromatická. Dobře usušený kořen se musí při ohnutí zlomit a na lomu nesmí být nahnědlý. Balíme jej do jutových pytlů.

Sesychací poměr:

5:1

Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)