Proskurník nať řezaná

PROSKURNÍK LÉKAŘSKÝ (Althaea officinalis), slov. Ibiš lekársky

SKLÍZÍME: list, kořen
DOBA SKLIZNĚ: červen – červenec 

Popis 

Proskurník patří mezi vytrvalé rostliny. Jeho přímá, jemně plstnatá lodyha dosahuje výšky přes 1 m. Dolní listy jsou silné, pěti až trojlaločné, horní špičatě vejčité. Narůžovělé, někdy bílé květy jsou 2 – 5 cm veliké a tvoří řídké hrozny. Proskurník kvete od července do září. Kořen je dužnatý, 2 – 3 cm tlustý, nažloutlý až hnědý. Terčovitý plod proskurníku se ve zralosti rozpadá na 10 – 18 jednosemenných šedohnědých tvrdek.

Použití 

Vzhledem k vysokému obsahu slizu ulehčuje odkašlávání, mírní dráždění sliznice. Zevně se užívá ve formě kloktadel.

Pěstování

Podnebí a půda: pro pěstování proskurníku jsou vhodné půdy písčitohlinité, hluboké s dobrou zásobou spodní vody a s dostatkem živin a humusu. Proskurník patří mezi teplomilné rostliny, a tak vyžaduje slunné polohy v teplém podnebí. Z předplodin jsou nejlepší okopaniny, zelenina nebo luskoviny. Na podzim je třeba pozemek důkladně prohnojit chlévskou mrvou nebo kompostem. Před výsadbou se přidávají průmyslová hnojiva: 3 kg superfosfátu, 2 – 3 kg 40 % draselné soli, 2,5 kg síranu amonného na 1 ar.

Způsob pěstování: Proskurník můžeme pěstovat jak pro list, tak pro kořen. Pěstování pro produkci listu vychází z přímého podzimního (září) nebo včasného jarního výsevu. Osivo 2 dny před výsevem máčíme ve vodě, kterou 2 x – 4 x vyměníme. Po máčení osivo vysušíme a vyséváme do řádků 40 – 60 cm, 1 cm hluboko. Porost neprotrháváme, má být hustý, pouze jej udržujeme v bezplevelném stavu. Na 1 ar je spotřeba asi 100 g osiva. Pěstujeme-li proskurník pro kořen, nesklízíme z něj listy. Pro kořen může být pěstování dvojím způsobem – buď ze semene nebo z kořenových puků. Při prvním způsobu vyséváme osivo na množitelský záhon zároveň se značkovací rostlinou (salát, ředkvička) do řádků vzdálených 30 cm. Proskurník totiž narůstá pomalu a bez značkovací rostliny bychom nemohli začít včasně plečkovat. Předpěstované sazenice vysazujeme na produkční pozemek koncem září (popř. na jaře v březnu) do sponu 30 x 60 cm. Porost během vegetace okopáváme a plečkujeme. Porost necháváme na jednom stanovišti max. 3 roky. Rozmnožovat proskurník z kořenových puků je možné, ale až v době, kdy máme nějaké kořeny k dispozici. Takové kořeny uřežeme těsně pod hlavou a tyto puky zakládáme do země tak, aby byly zakryty i pupeny. Na produkční plochu je sázíme na jaře, nejlépe do poloviny dubna do sponu 30 x 60 cm, 5 – 8 cm hluboko. Během vegetace plečkujeme a okopáváme. Na 1 ar je zapotřebí 500 – 600 ks puků.

Sklizeň: List se sklízí před rozkvětem rostliny (červen, červenec), 3 x až 4 x podle toho, jak listy rychle narůstají. Trháme je ručně, vždy od spodu rostliny k vrcholu. Sušíme v tenké vrstvě teplem přirozeným. Z 1 aru získáme přibližně 10 kg suchého listu.

SESYCHACÍ POMĚR: 5:1

Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)