KUKLÍK MĚSTSKÝ (Geum urbanum), slov. Kuklík mestský
SBÍRÁME: kořen
DOBA SBĚRU: únor – březen, září – listopad
Popis
Vytrvalá, chlupatá bylina s 30 – 60 cm vysokou hranatou lodyhou a přízemní růžicí listů. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené, spodní jsou trojčetné, horní až trojlaločnaté. Malé květy mají kromě kalichu ještě vnější kalíšek a žluté korunní plátky. Plodem je štětinatě chlupatá nažka s háčkovitým přívěskem. Kvete od května do září.
Použití
Jako prostředek při trávicích poruchách. Zevně k odstranění nepříjemného pachu z úst, při paradentóze a zánětlivých onemocněních dutiny ústní.
Sběr
Výskyt: V lesích, křovinách, příkopech, v okolí sídlišť, na rumištích a na mezích
Způsob sběru: Protože kuklík sbíráme v době, kdy lodyhy buď ještě nejsou narostlé (jaro) nebo již nejsou olistěné (podzim) je třeba dobře znát místa, kde kuklík roste. Kořen kuklíku není nijak velký, a proto ke sběru postačí malá motyčka nebo dloubák. Rostlinu zbavíme nadzemní části a z kořene odstraníme hlínu. Nakonec opláchneme vodou.
Sušení
Kuklíkový kořen můžeme sušit ve vrstvě asi do 5 cm na stinném a dobře větraném místě. Lépe a rychleji se nám to povede teplem umělým, kdy teplota nesmí překročit 40°C. Špatně usušená droga snadno plesniví ! Suchý kořen je tmavohnědé barvy a voní po hřebíčku. Nejvhodnější obaly jsou papírové nebo jutové pytle.
SESYCHACÍ POMĚR: 4:1
Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)
