Pomeranč oplodí řezané

POMERANČOVÁ KŮRA (C. aurantium L.)

SBÍRÁME: plod (oplodí)
DOBA SBĚRU: po celý rok

Popis

Pomerančovník je stálezelený mělce kořenící strom, má kulovitou korunu a v mládí trnité větvičky. Listy jsou podlouhle vejčité až eliptické, středně veliké, tmavě zelené s úzkými řapíky. Jsou to rostliny jednodomé a vytvářejí oboupohlavné květy, opylovány jsou hmyzem. Květy jsou bílé, vonící, 2 až 3 cm veliké, obvykle 5četné, petaly podlouhlé, asi 15 x 6 mm velké, tyčinky asi 14 mm, semeníky téměř kulovité.

Plody jsou bobule (hesperidium) ve velikostech 5 až 12 cm, kulovité až oválné. Kůra plodu (perikarp) bývá barvy žluté, oranžové nebo šarlatově červené, je poměrně tenká, přiléhající k dužnině, někdy obtížně loupatelná. Dužina je tvořena klínovitými semeníkovými pouzdry vyplněnými tenkostěnnými váčky, které obsahují sladkou šťávu obklopující semena umístěná na středo-úhlé semenici. Dužina je barvy žluté až oranžové, u některých kultivarů i fialově červené a je šťavnatá, osvěžující sladkokyselé chuti. Semena poměrně velká, mnoho zárodečná (polyembryonická), existují i bezsemennékultivary.

Použití

V ovocných čajích jako chuťové korigens, voňavá esence.

Sběr

Výskyt: Pravlastí je jihovýchodní Asie. Pěstuje se ve Středomoří i v dalších oblastech.
Způsob sběru: sbíráme plody ručně a oloupeme pomerančovou kůru, kterou necháme usušit

Sušení

V zimním období sušíme na topení - uměle, v létě můžeme sušit na přímém slunci - přirozeně

Zdroj: publikace Léčivé rostliny o sběru a pěstování - Iveta Mikešová, Monika Lutovská (Dokořán 2004)