PODBĚL LÉKAŘSKÝ - LIST
LIDOVÉ NÁZVY: Koňské kopyto, lopušice, podbělice, podbílek, babuška, mateří líčko, podkovka, babuše, bělice, devaterník, devětsil malý, májí, májík, malý lopuch, oko Kristovo, podbíl, podbiol, podhoráz, svalník, syn před otcem, zaječí lupen
PODBĚL LÉKAŘSKÝ (Tussilago farfara), slov.Podbeľ liečivý
DOBA SBĚRU: květen – červenec
Popis
Vytrvalá rostlina, až 20 cm vysoká s plazivým dužnatým oddenkem, z kterého vyrůstají časně zjara květonosné šupinaté lodyhy zakončené citrónově žlutými květy. Za chladného nebo deštivého počasí, stejně jako na noc se květní úbory zavírají. Později po odkvětu vyrůstají z oddenku velké srdčité listy s mělce zubatým okrajem. Svrchní strana listů je lysá, světle zelená, rub je šedě plstnatý. Podběl kvete v březnu a dubnu. Plodem jsou nažky s chmýrem.
Použití
Droga se užívá hlavně při onemocnění dýchacích cest, astmatu a kašli. Často se podává ve směsi, např. s heřmánkem, jitrocelem nebo lékořicí.
Sběr
Výskyt: na hlinitých, jílovitých půdách, na náspech, rumištích, podél potoků a řek
Způsob sběru: listy podbělu většinou otrháváme ručně, jen v čistých porostech bez trávy můžeme sklízet srpem. Sbíráme pouze listy nepoškozené a zcela zdravé, těm se skvrnami se vyhýbáme, neboť během sušení hnědnou. Protože se listy v syrovém stavu rády slepují a zapařují, nikdy je do sběrných obalů nestlačujeme.
Sušení
Listy podbělu sušíme malém množství v průvanu v jednoduché vrstvě. Výhodné je pokládat list vedle listu lícem dolů, aby plstnatá strana rychleji vysychala. Je možné je dobře usušit i navlečené na niti a nebo tenkém drátě. Pokud máme listů větší množství, pomačkáme je a sušíme za občasného obracení v načechrané vrstvě teplem umělým (do 35°C). Usušené listy opatrně balíme do papírových pytlů (jsou poměrně drolivé).
SESYCHACÍ POMĚR: list – 6:1
